Teplovzduch

Je systém konstrukčně nejjednodušší a mezi laickou veřejností v současnosti stále i přes své nesporné nevýhody nejznámější. Pracuje na principu proudění (konvekce) vzduchu, který vstupuje do dutiny topidla chladný (u podlahy) a vystupuje výdechovými prvky ohřátý (pod stropem). Naprostá většina výkonu je předána do prostoru okamžitě, bez jakékoli akumulace.

Teplovzdušný systém

Tento systém se u nás rozšířil v devadesátých letech minulého století, kdy vstoupily na trh první tehdy ještě konstrukčně značně nedokonalé krbové vložky obvykle francouzských výrobců. Díky samotnému principu funkce dochází při použití tohoto systému k nadměrnému přenosu prachu do místností s výdechy, tento prach je navíc přepálený díky vysokým povrchovým teplotám krbové vložky a obsahuje tak i látky zdraví škodlivé. Myšlenka častého vytápění tímto způsobem je tedy více než nevhodná, v případě přítomnosti dětí a lidí s alergiemi, astmatem apod. potom trestuhodná. Přijatelnější je přitom rozvod samotížný s menším objemovým průtokem vzduchu oproti systému poháněnému ventilátorem, kde dochází k několikanásobně větší výměně vzduchu(a tedy i prachu) mezi místnostmi.

levný, stavebně nekomplikovaný systém
v případě samotížné funkce zcela nezávislý na jiných zdrojích energie
pro trvalé bydlení hygienicky naprosto nevhodný způsob vytápění
kanály pro vedení vzduchu jsou nosičem zvuků, pachů a prachu
způsobuje velké rozdíly teplot vzduchu u stropu a podlahy
dochází tak k tzv. syndromu studených nohou
u hlavy dýcháme vzduch 28 °C, po nohou nám proudí 18°C
naprostou většinu topné sezóny přetápí interiér
nutí tak obsluhu provozovat topidlo ve špatném topném režimu
příliš škrtíme vzduch, špiní se sklo, kouří se z komínu…